První obrněný transportér, který upadl v zapomnění ....

Autor: Luděk Kratochvíl | 12.10.2018 o 14:30 | Karma článku: 2,64 | Prečítané:  973x

Po studiu prací Penningtona, Dvinického a Simmse a po prvních zkušenostech z rusko-japonské války přišel v roce 1904 kozácký velitel, esaul M.A.Nakašitze s návrhem výroby nebo nákupu obrněného auta s kulometem v otočné věži ...

Nakašitzeho projekt byl představen (za podpory a přispění gen. N.P. Liněviče) v roce 1904 Dělostřeleckému výboru Ministerstva války, které zareagovalo na v té době ještě prakticky neznámou zbraň a poměry v RIA velice rychle. Byl oslovena francouzská firma Charron,Girardot et Woigt v Puteaux, mající již měla zkušenosti s výrobou otevřeného OA na podvozku Charron 50CV, která vyrobila dva prototypy - jeden nabídla francouzské armádě (odmítnut s odůvodnění - na průzkum a převoz kulometu jsou vhodnější běžné automobily) a druhý byl převezen do Ruska. Ten byl v Putilovském závodě rozebrán, drobně upraven na ruské poměry, byl lafetován kulomet a vozidlo bylo odesláno ke zkouškám. 
Zkoušky byly provedeny na trase Sankt Peterburg - Oranienbaum - Věnce a to jízdní po cestě, v terénu a střelecké. Dále v tomto roce absolvoval tradiční Krasnoselské manévry. Jeho celkové vlastnosti byly hodnoceny jako dobré a bylo pro něj určeno široké použití - k útokům proti jízdě i pěchotě, pro průzkum, pro obchvaty, k zastavování průlomů vytvořených jízdou a pro policejní účely. Na základě těchto zkoušek bylo objednáno dalších 10 automobilů s dodáním v roce 1908, vozy byly ve Francii vyrobeny, ale při přepravě přes Německo byly dva z neznámých důvodů zadrženy a po té se objevují na manévrech Landwehru.

2600 kg vážící vozidlo o délce 4800 mm, šířce 1700 mm a celkové výšce 2400 mm, mělo korbu automobilového tvaru s chrom-niklového pancéřového plechu o síle 4,5 mm, nýtovaného na kostru vozidla s plně otočnou věží. Nebyla na kuličkovém věnci, ale na centrální ose, která se dala zajišťovat (kostrukce plk.děl. Guy). Poháněl ho čtyřválcový karburátorový motor Charron s vodním chlazením o objemu 7,2 l a výkonu 37 HP s mechanickou převodovkou 3+1, vozidlo dosahovalo max. rychlosti 45 km/h s jízdním dosahem po zpevněné komunikaci 120 km. Podvozek byl dvounápravový, hnaná byla zadní náprava odpružená listovými pery, přední náprava byla řiditelná, všechna kola měla pancéřové kryty disků a byla vybavena plnými "neprůstřelnými" pneumatikami. Naprostou novinkou byla možnost startování motoru s prostoru vozidla. Na přídi vozidla byl umístěn světlomet.

Tříčlenná osádka (velitel, řidič a kulometčík), která do vozidla nastupovala bočními dveřmi, mohla k pozorování okolí používat velká "okna", v boji uzavíratelná kryty s průhledy a nebo periskopy. Hlavní výzbroj vozidla (1x 8 mm Hotchkiss) byla umístěna v otočné věži s částečně šikmým otevíratelným stropem. V zadní části byl vezen náhradní kulomet a byl tu prostor pro výsadek 5 pěšáků, popř. převoz raněných. Pro překonávání příkopů mělo na bocích upevněny dva přejezdové žlaby o délce 2 metry.

Vozidla byla přidělena speciálním výcvikovým jednotkám ve vojenských obvodech Petrohrad, Kyjev, Vilno a Varšava, ale jelikož nebyla vyžadována zpětná vazba (M.A. Nakašidze zemřel při atentátu na ministra Solipina v roce 1906, gen. N.P. Liněvič byl již penzionován) a pro konzevativitu většiny ruského důstojnického sboru, začal na tyto, na svou dobu velice progresivní vozidla, která předběhla svou dobu, padat prach a kálet mouchy, až nakonec upadly v zapomnění. O jejich použití ve Velké válce nejsou informace.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Komentár Zuzany Kepplovej

Orbán nahneval „obyčajného Maďara“. Konečne

Pred parlamentom zase stoja zátarasy.

DOMOV

Rusko sa rozhodol vypovedať, od rána ho vypočúva NAKA

Ruska od rána vypočúvajú vyšetrovatelia NAKA.


Už ste čítali?