Rozvoj tankových sil DRRA před II. světovou válkou

Autor: Luděk Kratochvíl | 8.10.2018 o 20:16 | Karma článku: 1,91 | Prečítané:  548x

Situace tankových sil DRRA v roce 1928 byla celkem zoufalá - 45 tanků Taylor-Medium Mk A Whippet, 12 tanků Ricardo-Mark V. a 33 tanků M-Renault 17 a Russkij Reno ve stupni opotřebení 60-99%

Ve snaze změnit situaci, vypracoval v roce 1929 Generální štáb DRRA pod vedením V.K Trifianova a N.M.Rygovského "Program tankového a automobilního vyzbrojení DRRA". Program byl schválen a nařizoval minimální plán výroby obrněných vozidel v první pětiletce na 3 500 ks, ale v roce 1932 již !!! 10 000 ks. Plánovaly se konstrukce a výroba obrněných prostředků ve třech kategoriích.
Tanky- malé (lehké) pro mechanizované jednotky pro obkličovací operace, střední (manévrovací) pro vytváření průlomů, velké (těžké) pro operace proti silně opevněným cílům a speciální.
Samohybná děla- kolová i pásová pro podporu tanků, PL obranu, ničení opevněných pozic a PT boji.
Obrněné transportéry- k převozu pěchoty, munice, PHM a jiného vybavení na bojišti.
S přibýváním vyrobených tanků byly postupem času (1933) vytvořeny tři tankové sbory (tabulkově po 500 tanků, 215 obrněných automobilů a 60 samohybných děl) v Leningradském, Ukrajinském a Moskevském vojenském okruhu a pokračovalo vytváření mechanizovaných brigád (250 tanků)a pluků, i mechanizovaných oddílů pro jezdectvo.

V polovině roku 1933 byl vyhlášen druhý "tankový program", v souvislosti s druhou pětiletkou, který se zaměřil spíše na samohybné dělostřelectvo (prototypy i malé série od 37 do 107!!! mm) např. SU-2, SU-6, SU-12. Jako platforma se většinou používaly podvozky stávajících tanků, méně již automobilů. V té době již probíhala sériová výroby tanků BT a T-26 a armáda také dostávala i tanky T-37, T-38, T-28 a těžké T-35.

Třetí "Tankový program" na období 1938-1945 byl vyhlášen v době Stalinových čistek v armádě i konstruktérských kruzích. Přihlížel už i k bojům ve Španělsku a kladl důraz na zvýšení odolnosti pancíře, zlepšení jízdních vlastností a dojezdu a zvýšení palebné síly. Byly doporučeny tři druhy tanků - za T-28 a T-35 tank se silným pancéřováním a výzbrojí, za BT a T-26 základní tank pro společné operace a za T-37 a T-38 průzkumný tank.

Celková produkce předválečných sériových tanků v SSSR v letech 1931-1940

Typ tanku1931193219331934193519351937193819391940Celkem
T-2739316931242-------3328
T-37--1259561603661----3345
T-38------1046-1821121340
T-26100137316161444134537355110911401161310907
BT-3961005110550010497771890-13418063
T-28--415032101399613113503
T-35--21071510116-61
Celkem49334624031356534872199242330881720307927547

Továrny vyrábějící tanky a obrněnou techniku 1929-1934

Při obrovské industrializaci v první pětiletce a vzniku nového těžkého průmyslu vznikaly i nové závody pro vojenskou výrobu. Ty, které vyráběly tanky a závody s nimi kooperující byly v roce 1932 podřízeny společnosti Specmaštrjest (ředitel K.Nejman).
Leningrad
-Továrna č.232 Bolševik ( bývalá Obuchovská továrna - do roku 1922) ředitel D.F.Ustinov, hl. konstruktér E.G.Rudjak - výroba T-18, T-26(první série), T-27 a tahače Bolševik. Na konci třicátých let se stala hlavním dodavatelem velkorážných děl pro námořnictvo a pozemní vojsko.
-Kirovovy závody č.100 (do 1922 Putilovská továrna, pak do 1934 Rudý Putilovec) ředitel I.Zalcman, hl. konstruktét O. Ivanov (popraven), po té Ž.Kotin - výroba T-28, kooperace na T-26, prototypy SMK a KV
-Továrna č.174 Im.K.Vorošilova - v roce 1932 vyčlenena s továrny Bolševik, hlavní výrobce T-26
-Továrna č.185 Im.S.M.Kirova - vznikla se Zkušebního konstrukčního odd. (OKMO) v továrně Bolševik, vyčleněna v roce 1934 - ředitel N.Barykov, hl. konstruktér S.Ginzburg, sídlo konstrukční kanceláře N.Dyrenkova a N.Obuchova - výroba experimentálních konstrukcí a prototypů
-Ižorský závod v Kolpinu - ředitel N.S.Kazakov - výroba pancéřové oceli a plátů, vývoj obrněných automobilů, traktorů, tanků a vlaků. Výroba tankových věží (např. BT-5), lehkých OA D-8, D-12, FAI a středních OA BAI, BA-3 a BA-10
Moskva
-Továrna č.37 Im. S.Ordžonikidze, později MTZ - reditel N.Levitansij, hl.konstruktér N.Astrov - hlavní výrobce T-27, T-37 a tahačů T20 Komsomolec. Výroba prototypů T-41, T-43, T-39 a T-40
-Továrna Im. V.Stalina(OMO, po té ZiS) - výroba částí tanků a OA, výroba nákladních automobilů
-Továrna č.38 v Mytišči - projekční a konstrukční práce na prototypech
Charkov
-ChPZ Im.Kominterny, továrna č.183 - ředitel J.Maksariev, hl. Konstruktér M.Koškin - výroba T-24, jediný výrobce řady BT a T-35. Projekce prototypů A-20 a A-30 (T-34), výroba tahačů Kommunar (licence Hannomag), Komintern a Vorošilovec
-ChDZ, továrna č.75 - vyčleněný z ChPZ - ředitel A.Bruskyn, potom D.E.Kočetkov, hl. konstruktér j.Čupachyn - hlavní výrobce motorů V-2 (BT-7M, T-34, KV)
Gorkij(Nižnyj Novgorod)
-Automobilní závod Im. V.Molotova (GAZ) - výroba podvozků pro D-8, D-12, FAI, BA-10, BA-6, BA-9 a BA-20
Stalingrad
-STZ Im.F.Džeržinského - výroba tahačů T-20 Komsomolec, STZ-3 a STZ-5, výroba zkušebních konstrukcí
Čeljabinsk
-ČTZ Im. J.V.Stalina - výroba pásových tahačů S-60 a S-65, sloužil jako záložní podnik pro tanky v případě války

Školství pro mechanizovaná vojska
První tankový plán počítal s výrobou 3 500 vozidel a v roce 1932 byl pozměněn na 10 000 ks do konce roku (plán je sice plán, ale vyrobeno bylo pouze okolo 3 000 ks). Pro obrovský nárůst techniky ale chyběly samozřejmě vycvičené kádry. Od počátku roku 1930 začaly být masivně organizovány kurzy a školy pro tankové specialisty.
Pro nižší důstojníky byly otevřeny tyto školy (tří až čtyřleté, v roce 1937 přejmenované na Bronětankovyje učilišče s dvouletým studiem)- Orlovská tanková škola M.V.Frunzeho v Orlu v říjnu 1930 ,Saratovská tanková škola v Saratovu v roce 1931 (později nazývaná Pjervoje avtotraktornoje učilišče), Gorkovská tanková škola v Gorkém v roce 1932 a Uljanovská tanková škola V.I.Lenina v Uljanovsku ve stejném roce.
Pro technické kádry vznikla v roce 1930 Škola automobilových techniků v Moskvě, od roku 1934 přejmenovaná na Školu tankových techniků, posléze Moskevskou technicko-tankovou školu. V roce 1938 byla přestěhována do Kyjeva. Stejná škola vznikla i v Leningradě a v Saratově (pro specialisty na těžké tanky). 
Od roku 1930 probíhaly v Leningradě Tankové zdokonalovací kurzy pro důstojníky jiných zbraní (MKUKS),od roku 1932 i v Moskvě a Žitomiru. Část tankových odborníků vyškolili němečtí specialisté podle dohody z 02/10/1926 v Kazaňské tankové škole (KAMA).
Jako světová novinka byla v Moskvě v Kateřinských kasárnách roku 1932 založena specializovaná vysoká škola -Vojenská akademie mechanizace a motorizace (VAMM), pojmenovaná překvapivě Im.J.V.Stalina. Prvním náčelníkem byl Z.F.Zolberg (popraven), po něm M.J.Germanovič (popraven) a roku 1936 I.A.Lebeděv. Škola na několika fakultách zajišťovala celé spektrum oborů, od použití a strukturu tankových vojsk, přes logistiku až po vývoj nových konstrukcí.

Organizace tankového vojska
Na počátku třicátých let (1920) byly, z většinou ukořistěných tanků a obrněných automobilů, organizovány tkzv. Autotankové oddíly (4 až 6 tanků a obrněná auta), přidělované jednotlivým vojenským okruhům. Jejich struktura se časem měnila, byly v nich zvyšovány počty obrněných aut (nové tanky nebyly) a v roce 1923 přibyla pěchota na náklaďácích. O rok později byly sloučeny pod vedení L.Trockého a staženy do Moskvy do Eskadry tanků, aby další rok byly reorganizovány na plukovní systém (čtyři školní pluky). Celkový počet tanků zůstával stejný, jen opotřebovanost a poruchovost se zvyšovala. Jedinou výraznější obrněnou silou DRRA v této době byly obrněné vlaky.
Situace se začala pomalu měnit v roce 1929, kdy započala, s velkými problémy a množstvím vozidel vrácených zpět do továren, sériová výroba T-18 (MS-1) a byl vyhlášen "První tankový program". V listopadu 1929 bylo vytvořeno Velitelství motorizace a mechanizace, pod které spadal zatím jen Zkušební mechanizovaný pluk (vel. K.B.Kalinovskij). O rok později byl rozšířen na mechanizovanou brigádu, v roce 1931 byla vytvořena druhá a již o dva roky později jich bylo v DRRA pět. Nedosahovaly však tabulkových stavů (250-300 tanků).
V roce 1933 se vzhledem k sílícímu nebezpečí se strany Japonska začaly začleňovat do stavů střeleckých divizí na Dálném východě tankové prapory a zřizovaly motorizované pluky obrněných automobilů. Velkých tempem (co továrny stačily) se posilovaly i "předuralské" vojenské okruhy. V lednu 1935 již bylo ve stavu DRRA přes 10 000 tanků, tančíků a obrněných automobilů všech druhů zařazených do čtyř mechanizovaných sborů, šesti mechanizovaných brigád a velkého množství menších jednotek (10-40 ks) přiřazených ke střeleckým divizím. Další tankové jednotky stejné velikosti byly začleňovány do stavů jezdeckých divizí.
Konečně mohla DRRA megalomansky ukázat svou sílu i světu. V létě 1935 představila v obrovském cvičení pro zahraniční diplomaty 800 tanků, 500 letadel, 25 000 koní a přes 75 000 mužů. O rok později na obdobném cvičení u Minska už to bylo okolo 1 000 tanků. A propaganda fungovala.

Bojové operace
Do počátku evropských operací se tankové jednotky DRRA po občanské válce v Rusku a válce s Polskem účastnily těchto bojových operací.
- Operace proti "basmačským bandám" v střední Asii - oblasti Kazašské SSR v třicátých letech - použity obrněné automobily a v konci i tančíky T-27. 
- Konflikt na východočínské železnici (stanice Mandžurie a Džalajnor) - listopad 1929 - použity tanky T-18 (MS-1)
- Občanská válka ve Španělsku (1936-1939)- nasazeny obrněné automobily FAI, BA-3 a BA-6 (celkem přes 100 ks), tanky T-26 (100 ks) a později BT-5 (asi 50 ks) v dobrovolnických formacích na straně republikánů, v průběhu války ukořistěné tanky používali i nacionalisté. 
- Jezero Chasan - srpen 1938, Chalchyn Gol - červenec a srpen 1939 - nasazeny obrněné automobily BA-20, BA-6, BA-10, tanky T-26 , BT-2, BT-5, BT-7, OT-130 a SU-5.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Šéf Reportérov: Otázky na Kočnera podráždili Fica aj Sulíka

Nebojím sa žalôb, tvrdí šéf Reportérov RTVS Vincent Štofaník.

Píše Petr Kocina

Podvody so záverečnými prácami sa vymkli kontrole

Kauza Dankovej práce je takou hanbou, pri ktorej sa ťažko hľadajú paralely.

ČESKOSLOVENSKÍ LEGIONÁRI

V zákopoch i na železnici. Legionári krstili republiku krvou

Československí vojaci sa postarali aj o výnimočnú epizódu 1. svetovej vojny.


Už ste čítali?