25. říjen/7. listopad - rozbuška občanské války v Rusku II.

Autor: Luděk Kratochvíl | 12.11.2017 o 0:06 | Karma článku: 5,12 | Prečítané:  440x

Fáze druhá (březen 1918 - srpen 1918) - boj o potraviny, vznik DRRA, rozkol v "rudých" řadách, zapojení čs. sboru, aktivizace kozáků, spojenecká intervence a vytváření celistvých frontových linií

První díl ...

Po uzavření Brest-Litevského míru přichází Rusko o ukrajinskou produkci potravin a vlivem situace je ztížená doprava potravin z Kubáně a Donské oblasti, což se zásadně projeví hlavně v městských aglomeracích. Situace je tak tristní, že dělníci z velkých měst vytvářejí "rabovací skupiny", které vyrážejí zabavovat potraviny do venkovských oblastí a dále je Lidovým komisariátem pro potraviny zaveden povinný výkup za státem dané ceny, zákaz volného prodeje a postihování velkých a středních zemědělců skrývajících "nadměrné" přebytky. "Rudé" Rusko se potácí v potravinové krizi a hlavně mezi venkovským obyvatelstvem vzrůstá podpora Eserů, kteří byli proti odstoupení území Ústředním mocnostem a vystupují proti potravinové politice RLK.

Na přelomu února a března 1918 začíná transformace Rudých gard a masívní náborová kampaň do nově vzniklé DRRA (tab. stav 47 střeleckých divizí, 4 jezdecké divize a pomocné jednotky), která se však potýká s řadou problémů. Zrušení volnosti Rudých gard (volitelnost a odvolatelnost velitelů, vojenská demokracie) a zavedení klasických vojenských standardů vedlo k masivním dezercím bývalých příslušníků a dalším problémem je nedostatek vojenského materiálu. Z 5,5 tis. závodů (plnících vojenské zakázky) jich 3,5 tis. zůstalo na odstoupených územích a s nimi i téměř 3 miliony pušek, přes 12 tis. děl a stovky tun munice, zanechaných v únoru ustupující armádou. V květnu byla situace taková, že za plně bojeschopné jednotky se dala považovat pouze desetipluká 1. lotyšská divize (vel. I.I. Vacetis, tkzv. Bodáky revoluce) a za částečně bojeschopné sedmipluké divize Gatčinská, Novorževská, Voroněžská a Lužská. Zásadní nedostatek velitelských kádrů a instruktorů Trockij pružně vyřešil (nehledě na ideologii a politické hledisko - byli to příslušníci vykořisťovatelských tříd) náborem a využitím důstojníků a poddůstojníků bývalé RIA, čímž si ale smrtelně znepřátelil řadu bolševiků na klíčových místech. Dalším problémem byli zásobování, logistická podpora a gramotnost vojáků. V květnu dosahuje počet příslušníků DRRA přes 300 tis. mužů ( z toho necelých 200 tis. ozbrojených).

Další problém pro "rudé" velení nastává po zatčení příslušníků Čs. národní rady v Moskvě (11.5.), čeljabinském (17.5.) a omském (19.5.) incidentu a Trockého rozkazu č.37 (25.5.), kdy čs. sbor na Rusi, který se na základě Penzenské dohody, po úspěšných bitvách s německými jednotkami u Doče a Bachmače, stahuje do Archangelska, Murmansku a Vladivostoku, v oblastech svých ešalonů obsadí vojenské sklady, ozbrojí se a zlikviduje "rudou" moc. Po několikaměsíčních tvrdých bojích s bolševickou přesilou se v červnů 1918 všech 5 oddělených skupin (Penzenská, Čeljabinská, Omská, Krasnojarská a Nižněudinská) spojuje, obsazuje střední Ural a Povolží a Transsibiřskou magistrálu od Penzy po Krasnojarsk, odřezává RLK od ovládání těchto oblastí a spojení se Sibiří a s východem země.

Aktivity čechoslováků dávají impulz "bílému" hnutí, která se začíná pomalu probouzet. V červnu 1918 vzniká v oblasti povolží a Kamského regionu Národní armáda Komuč, která je zastřešena tkzv. Výborem všeruského národního shromáždění (8.6. - jeden z nástupců Prozatímní vlády), který se 23.9. transformuje ve Všeruskou prozatímní vládu. Národní armáda (plk. V.O. Kappeľ) za podpory čechoslováků zahajuje postup severním směrem, vytlačuje početně silnější 2. armádu DRRA s oblasti, obsazuje 22.7. Simbirsk a 7.8. Kazaň a Jekatěrinburg, kde ukořisťuje značné množství zbraní a munice, 650 mil. zlatých rublů a zablokovává přístupy do zemědělských oblastí Povolží. Reakcí bolševiků při postupu čechoslováků a "bílích" (ze strachu před osvobozením) je zavraždění ruské Imperátorské rodiny (internované v Jekatěrinburgu).

Nejvyšší rada Dohodových mocností na základě úspěchů čs. jednotek schvaluje 2.7. vyslání intervenčních sborů do Ruska. Již 6.7. se pod velením gen. C. Manyarda vyloďuje 2,5 tis. mužů v Murmansku nad kterým je vyhlášen prozatímní protektorát. Stejná situace je ve Vladivostoku, kde se vyloďuje 14,5 tis. japonských a amerických vojáků (toto množství však na ovládnutí cele oblasti nestačí) a v Archangelsku (31 tis. mužů). Orenburští kozáci po několikaměsíčním váhání (čekání na návrat jednotek z fronty) povstávají a přebírají moc v oblasti.

V jižní oblasti se situace nevyvíjí lépe. Na konci července Dobrovolnická armáda (Děnikin) obsazuje Tichoreck a Krasovova znovuprobuzená kozácká Donská armáda (45 tis. bodáků a šavlí) vytlačuje "rudé" jednotky na sever a obléhá Carycin. Pod vedením F.L. Bicherakova povstávají terští kozáci, obsazují Groznyj a Kyzliar. Povstávají železniční dělníci v Aškabadu a s pomocí místních turkmenských kmenů likvidují bolševickou moc v v Krasnovodsku, Mervu a Aškabadu. Ve vlastních "rudých" řadách propuká povstání levých Eserů, které je však rozdrceno.

Situace z června a července působí v Moskvě jako výbuch a reakcí je mobilizace 550 tis. mužů a 520 tis. "specialistů" z bývalé RIA (např. Žukov, Vasilevskij) do DRRA. Začínají čistky ve vlastních řadách a tvrdá bolševizace, Eseři, anarchisté a leví komunisté jsou odstavování z důležitých postů a likvidováni.

 

Rudí ovládají již pouze čtvrtinu země a vypadá to, že jim zvoní umíráček a melou z posledního.

 

Pokračování příště ...

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Komentár Zuzany Kepplovej

Orbán nahneval „obyčajného Maďara“. Konečne

Pred parlamentom zase stoja zátarasy.

DOMOV

Rusko sa rozhodol vypovedať, od rána ho vypočúva NAKA

Ruska od rána vypočúvajú vyšetrovatelia NAKA.


Už ste čítali?