reklama

Kozáci v předvečer Velké války

Ruští kozáci ... mytizované složky Ruské imperiální armády ... Jak to s nimi vlastně bylo po vojenské reformě v roce 1894 ?

Písmo: A- | A+
Diskusia  (8)

Když se řekne "kozák", většině lidí se vybaví neohrožený jezdec se šavlí, knírem a papachou jedoucí na malém koni ...

První zmínky o kozácích pochází z konce 15. století, kdy byla na dolním toku Dněpru založen opevněný tábor svobodných lovců, kteří se v létě živili rybolovem, bavili kořistnickými výpravami do okolních oblastí a na zimu se stahovali do měst. V této oblasti tkzv. Záporožské siče ( sič - tábor obehnaný dřevěnými kůly, poroga - peřej), vzniklo během tří století 8-10 samostatných útvarů včetně Chmelnického hejtmanátu, které byli postupně likvidovány Osmanskou, Polsko/litevskou a Ruskou říší. Všechny tyto státní útvary je s větším či menším úspěchem používaly jako pohraniční a policejní jednotky v oblastech s řídkým osídlením za možnost vlastní samosprávy a daňovou svobodu. 

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Do ruských služeb kozáci ve větším množství začali vstupovat po roce 1671 (přísaha věrnosti atamana donských kozáků ruskému caru) a po roce 1710 po porážce Švédsko-hejtmanského spojenectví a zvýšeného tlaku Krymského chána. Jednotky byly pozvolna zařazovány do pravidelné armády pod velení Vojenského kolegia (jednotky Donského - 1721 a Yaického -1724 kozáckého vojska). V Rusko-turecké válce (1768-74) v jednotkách gen.- polního maršála P.A.Rumjanceva bojovalo již okolo 10 tisíc kozáků. V roce 1775 po porážce Pugačevova rolnického povstání byly kozácké oblasti Manifestem Kateřiny II. Veliké zbaveny většiny svých výsad (zůstalo neplacení daní, bezcelní obchod a zvláštní právo na podnikání na státním území) a kozácké jednotky byly podle potřeby i využívány pro průzkum a dobývání "volných oblastí" v Zauralí, na Sibiři a v Kavkazu.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Situace po vojenské reformě 1894

Od druhé poloviny 19. století se kozácká populace dělila podle oblastí na 11 kozáckých vojsk z nichž byly rekrutovány kozácké pluky, samostatné setniny, jízdní baterie a pěší (plastunské) prapory podle počtu obyvatel v oblasti, stavu místního hospodářství a bohatství obyvatel. Kozáci nastupovali do služby v tkzv. třech výzvách - první výzvu tvořily aktivní jednotky (věk 19-25 let, celkem 54 oblastních pluků, 3 smíšené pluky a osobní eskorta Imperátora), druhou (26-29 let) a třetí (30-33 let) výzvu tvořily jednotky aktivované v případě zvýšeného vojenského nebezpečí a válek.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Smíšené jednotky

V rámci osobní gardy ruského císaře stavělo kozácké vojsko 3 pluky - Kozácký pluk osobní gardy Jeho Veličenstva (1796), Atamanský pluk osobní gardy Jeho Císařského veličenstva následníka trůnu (1775) a Kombinovaný kozácký pluk osobní gardy (1906). Osobní stráž ruského císaře tvořila Osobní eskorta Jeho císařského Veličenstva (1811).

Nástup části 1. uralské setniny Jeho Veličenstva Kombinovaného kozáckého pluku osobní gardy (Nez.)

Donské kozácké vojsko

Bylo největší z hlediska počtu obyvatel (cca 1,5 milionu), nacházelo se v oblasti řek Don, Doněc a Chopjor, rozkládající se na 152 tis. km2 v s ústředním městem Novočerkask. Oblast byla rozdělena na 9 okrsků a 135 rekrutačních stanic. Obyvatelstvo (Rusové, Čerkasové a Brodnici) se zabývalo převážně zemědělstvím a rybolovem. V každé výzvě stavělo 17 samostatných šestisetninových pluků (celkem 54), dále celkem ve všech výzvách 16 baterií jízdního dělostřelectva, 97 samostatných setnin (bojové i policejní) a 12 pěších praporů.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Pečeť Donského kozáckého vojska (Nez.)

Kubáňské kozácké vojsko

V převážně zemědělské oblasti (95 tis. km2), dělené do 7 okrsků a 278 stanic, která se nacházela na pobřeží Azovského a Černého moře se správním městem Jekatěrinodar, žilo okolo 1,3 mil. obyvatel. Rekrutovalo se z ní v každé výzvě 11 pluků (celkem 33), 4 smíšené, 49 samostatných setnin, 6 jízdních baterií a 22 pěších praporů.

Příslušníci 1. umanského pluku brigadýra Golovatého Kubáňského kozáckého vojska (Nez.)

Orenburské kozácké vojsko

Rekrutovalo se z oblasti severovýchodně od pevnostního města Orenburg na hranicích s dnešním Kazachstánem, obyvatelstvo se zabývalo chovem dobytka, těžbou rud, soli a zlata. Z obyvatelstva (350 tis., 10% muslimů)) se v 17 stanicích rekrutovalo každé výzvě 6 pluků (celkem 18), 22 samostatných setnin a 8 jízdních baterií. 

Terské/terecké kozácké vojsko

V této severokavkazské oblasti okolo řek Terek, Sunža, Asa, Kura a Malka s ústřední městem Stavropol, se rekrutovaly v každé výzvě 4 pluky (celkem 8 šestisetninových a 4 čtyřsetninové), 6 samostatných setnin, 2 baterie a 2 pěší prapory.

Příslušníci 1. kizljaro-grebenského gen. Jermontova pluku Terského kozáckého vojska (Nez.)

Zabajkalské kozácké vojsko

Toto vojsko, rekrutované ze čtyř oblastí se správním střediskem v Čitě, se skládalo 12 pluků (4 ve výzvě), 3 dělostřeleckých baterií a 3 pěších praporů bylo primárně určeno k ochraně oblasti Transsibiřské magistrály.

Uralské/jajcké kozácké vojsko

Toto vojsko vzniklo z přesunutých Povolžských kozáků v oblasti řeky Jajik v oblasti sousedící s Uralskou a Orenburskou, s populací 160 tis. osob v 30 stanicích ve složení celkem 9 pluků (3 v každé výzvě), 10 samostatných setnin a jedna baterie.

Sibiřské kozácké vojsko

Toto vojsko, rozptýlené a rekrutované v podstatě z celé Sibiře (Usť-Kamenogorsk, Kočketava, Omsk), se skládalo ze tří jezdeckých pluků v každé výzvě (celkem 9) a jedné dělostřelecké baterie.

Amurské kozácké vojsko

Rekrutační oblast (Blagoveščensk), skládající se převážně s kozáků ostatních kozáckých vojsk za trest vyhoštěných, nacházející se na čínské hranici na Dálném východě zajišťovala ochranu této hranice v síle 1 pluk v každé výzvě. 

Semirečenské kozácké vojsko

Toto vojsko, rekrutované z 25 tis. populace s tatarsko-kyrgizsko-francouzským složením stavělo po jednom čtyřsetninovém pluku do každé výzvy a 12 polosetnin.

Četa 4. setniny 10. donského kozáckého pluku připravená k útoku (Nez.)

Hodnocení bojové efektivity

V době vstupu Ruska do Velké války byly kozácké jednotky už za svým vojenským zenitem a v době kulometů, rychlopalného dělostřelectva, zákopů a ostnatého drátu se hodily jen pro specifické úkoly - průzkum a obchvaty v oblastech nenasycených moderními zbraněmi, popřípadě průniky do pěchotou vytvořených průlomů nepřátelské obrany. Pluky byly také oproti ostatním jednotkám početně a výzbrojně slabší - šestisetninový pluk měl necelých 1200 mužů (čtyřsetninový 800), oproti dragounskému (2200 mužů) nebo pěšímu (3200 mužů) měl také menší nasycenost kulomety a na divizní úrovni slabé dělostřelectvo.

Další slabinou byla taktéž nemožnost nasazení bodáku na kozáckou karabinu (dragounská karabina to umožňovala) a značný rozdíl ve výcviku - například srovnání pluků Donského nebo Kubáňského vojska s nižšími čísly a pluků menších kozáckých vojsk je velice zásadní.

Luděk Kratochvíl

Luděk Kratochvíl

Bloger 
  • Počet článkov:  68
  •  | 
  • Páči sa:  2x

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na www.valka.cz Zoznam autorových rubrík:  NezaradenéSúkromné

Prémioví blogeri

Juraj Hipš

Juraj Hipš

12 článkov
Iveta Rall

Iveta Rall

87 článkov
Milota Sidorová

Milota Sidorová

5 článkov
Martina Hilbertová

Martina Hilbertová

49 článkov
Yevhen Hessen

Yevhen Hessen

20 článkov
Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

752 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu