18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... 2. část

Autor: Luděk Kratochvíl | 17.4.2017 o 12:02 | Karma článku: 3,06 | Prečítané:  381x

...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

První boje a polský postup na východ

První výstřely této války, oproti statické právě skončené Velké válce vysoce manévrovací, padají 14.2.1919 u obce Mosty, odkud polské jednotky (gen. A.Listowsky) vytláčí slabé bolševické síly. Další dva proudy postupují na Brest (gen. E. Rydza-Rydz) a Grodno (gen. V.Ivashkievich-Rudoszański). Velení nově vzniklé DRRA (Trockij, Kameněv), které má většinu jednotek vázaných při odrážení Děnikinových jednotek ohrožujících Moskvu, nařizuje ústupové boje. Polské jednotky obsazují (17.-19.4.) běloruský Minsk, 17.4. je jízdním útokem obklíčen litevský Vilnius (21.4. dobyt pěchotou) a 28.4. se ocitá v polských rukou také Grodno. 7.5. je dobit Kijev a 17.7. nastává konec devítiměsíční existence nezáviské Západoukrajinské lidové republiky. Jednání Piłsudski-Děnikin končí fiaskem pro naprosto odlišné vize budoucího územního dělení v oblasti. Z tohoto důvodu jsou také neúspěšná jednání s Rumunským královstvím a ukrajinskými jednotkami atamana Petjury. Na sovětské straně je sesazen 22.7. velitel Západního frontu D.Nadjožnyj a nahrazuje ho V.Gittis, čerstvě ověnčený vavříny z porážky Donské armády "bílého" gen. P.Krasnova u Caricynu.

Na frontě pomalu ustávají větší střety, rozbíhají se vzájemná diplomatická jednání mezi všemi stranami zúčastněnými v konfliktu. Bolševici požadují polské stažení na národnostní linii (budoucí Curzonova), polská strana to odmítá, jedná se o výměnách Poláků zatčených v Sovětském Rusku za polské komunisty zatčené na Polskem ovládaných územích a sovětské zajatce. Jednání Polsko-Děnikin-Dohodová komise nepřinesou výsledek z důvodů již výše zmíněných. Jedinou uzavřenou dohodou (Piłsudski-Petjura) je uznání nové Ukrajinské lidové republiky a polská vojenská spolupráce s ní. Obě strany posilují, doplňují a reorganizují jednotky. Polská strana je zásadně posílena o jednotky dorazivší s Francie a dobrovolníky a sovětská pomalu stahuje jednotky uvolněné po porážce protibolševických uskupení a jednotky uvolněné stahováním čs. legií.

Obrat ve válce

Po krachu jednání zahajují polské jednotky společně s ukrajinskými v lednu 1920 nový postup na východ, je obsazen Kijev a sověti jsou donuceni se stáhnout za Dněpr. Gittis je odvolán a nahrazen Tuchačevským a jejich slabším jednotkám doráží zásadní posila - Kalninsova tříbrigádní Lotyšská střelecká divise, disponující množstvím podpůrných zbraní a bojově velice zkušená. Jednotky jsou reorganizovány - Západní front (severní část fronty) vedený M.Tuchačevským, tvoří 15. (A.Kork) a 16. (N.Sollogub) armáda, které disponují 66 tisíci bodáky a 4,4 tisíci šavlemi a Jihozápadní front vedený A.Jegorovem tvoří 12. (S.Meženinov) a 14. (J.Uborevič) armáda má ve stavu 13,5 tis. bodáků a 2,5 tis. šavlí. Proti nim stojící Vojsko polské má na severním válčišti 1. (S.Majewski), 4. (S.Szepticki), Rezervní armádu (K.Sosnkowski) a Operační skupinu (L.Skerski) o síle 60 tis. bodáků a 7 tis. šavlí. Na jižní částí fronty operuje 2. (A.Listowski), 3. (E.Rydza-Rydz/Rydz-Śmigły) a 6. (V.Iwaszkewicz) armáda o síle 30,5 tis. bodáků a 4,9 tis. šavlí. V Bělorusku jsou tedy síly vyrovnané, ale na Ukrajině mají Poláci (s atm. Petjurou - 15 tis.) asi čtyřnásobnou převahu.

Po neúspěšném prvním Tuchačevského severním útoku (14.5.), po příchodu S.Buďonného 1. jízdní armády (16 tis. šavlí a 6 obrněných vlaků) zahajuje 26.5. Jegorov ofenzívu na jižní frontě. Ta prorazí postavení polských a ukrajinských jednotek, pod hrozbou obklíčení je donutí k rychlému ústupu. 5.6. se Buďonného jezdci dostávají ke Kijevu, odrážejí několik polských protiútoků a 10.7. jej obsazují. Po krátkém odpočinku a dostižení pěchotou, v souvislosti s proražením polských pozic a rychlým postupem na severu (směr Minsk, Smolensk a Vilnius) pokračují v útoku na Lvov. Během jednoho a půl měsíce jednotky DRRA postupují o 600 km na západ a 23.7. je ve Smolensku vytvořena prozatímní polská revoluční vláda. Delegáti mezinárodní Kominterny na sjezdu v Petrohradu a Moskvě mezitím plánují převzetí moci v Polsku a revoluci v destabilizovaném Německu. Polská vláda zahajuje urychlená jednání s Dohodovými mocnostmi a Maďarskem (to dodává do Polska přes Rumunsko několik milionů nábojů a 30 tis.pušek) o další vojenské pomoci a v Minsku na jednáních polsko-sovětských delegací je ochotna akceptovat Curzonovu linii - ostatní sovětské tvrdé podmínky však nepřijímá. Na počátku srpna se Tuchačevského jednotky zastavují před řekou Vislou ke krátkému odpočinku, doplnění munice a reorganizaci a štáb začíná připravovat útok na polské hlavní město Varšavu. K Západnímu frontu je rozkazem velitele DRRA Kameněva převelena 1. jízdní armáda mající po obejití bažin u Polessie krýt mezeru na jeho levém boku, ale Buďonnyj na základě tlaku politického komisaře Jihozápadního frontu J.Stalina ignoruje rozkazy a pokračuje v operacích proti silně bráněnému Lvovu

.

Na 12.8.1920 je štábem Severozápadního frontu naplánováno překročení řeky Visly, obkličovací útok na Varšavu a následné její obsazení se západu. Na polské straně je k obraně připraveno okolo 120 tis. mužů podporovaných 500 děly, 1.800 kulomety, 70 letadly, několika desítkami tanků a OA ........................ a J.Kowalewského kryptografickou a odposlechovou skupinou s prolomenými kódy DRRA. K útoku na straně sovětské se chystá 110 tis. mužů, 600 děl, 2.500 kulometů ............................ a k rozkazům hluchá 1. jízdní armáda (16 tis. šavlí).

 

Pokračování příště .......

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Vedci sa naňho hnevajú, jeden zvláštny trik, ktorým opravil klímu

Zdá sa vám svet zlý? Skutočnú hĺbku cynizmu doby oceníte, až keď pochopíte, ako funguje veda.

EKONOMIKA

Fico sa chváli ekonomickými výsledkami. Oprávnene?

Prvého mája zverejníme súbor opatrení pre pracujúcich, tvrdí premiér.


Už ste čítali?