18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... 2. část

Autor: Luděk Kratochvíl | 17.4.2017 o 12:02 | Karma článku: 3,76 | Prečítané:  486x

...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

První boje a polský postup na východ

První výstřely této války, oproti statické právě skončené Velké válce vysoce manévrovací, padají 14.2.1919 u obce Mosty, odkud polské jednotky (gen. A.Listowsky) vytláčí slabé bolševické síly. Další dva proudy postupují na Brest (gen. E. Rydza-Rydz) a Grodno (gen. V.Ivashkievich-Rudoszański). Velení nově vzniklé DRRA (Trockij, Kameněv), které má většinu jednotek vázaných při odrážení Děnikinových jednotek ohrožujících Moskvu, nařizuje ústupové boje. Polské jednotky obsazují (17.-19.4.) běloruský Minsk, 17.4. je jízdním útokem obklíčen litevský Vilnius (21.4. dobyt pěchotou) a 28.4. se ocitá v polských rukou také Grodno. 7.5. je dobit Kijev a 17.7. nastává konec devítiměsíční existence nezáviské Západoukrajinské lidové republiky. Jednání Piłsudski-Děnikin končí fiaskem pro naprosto odlišné vize budoucího územního dělení v oblasti. Z tohoto důvodu jsou také neúspěšná jednání s Rumunským královstvím a ukrajinskými jednotkami atamana Petjury. Na sovětské straně je sesazen 22.7. velitel Západního frontu D.Nadjožnyj a nahrazuje ho V.Gittis, čerstvě ověnčený vavříny z porážky Donské armády "bílého" gen. P.Krasnova u Caricynu.

Na frontě pomalu ustávají větší střety, rozbíhají se vzájemná diplomatická jednání mezi všemi stranami zúčastněnými v konfliktu. Bolševici požadují polské stažení na národnostní linii (budoucí Curzonova), polská strana to odmítá, jedná se o výměnách Poláků zatčených v Sovětském Rusku za polské komunisty zatčené na Polskem ovládaných územích a sovětské zajatce. Jednání Polsko-Děnikin-Dohodová komise nepřinesou výsledek z důvodů již výše zmíněných. Jedinou uzavřenou dohodou (Piłsudski-Petjura) je uznání nové Ukrajinské lidové republiky a polská vojenská spolupráce s ní. Obě strany posilují, doplňují a reorganizují jednotky. Polská strana je zásadně posílena o jednotky dorazivší s Francie a dobrovolníky a sovětská pomalu stahuje jednotky uvolněné po porážce protibolševických uskupení a jednotky uvolněné stahováním čs. legií.

Obrat ve válce

Po krachu jednání zahajují polské jednotky společně s ukrajinskými v lednu 1920 nový postup na východ, je obsazen Kijev a sověti jsou donuceni se stáhnout za Dněpr. Gittis je odvolán a nahrazen Tuchačevským a jejich slabším jednotkám doráží zásadní posila - Kalninsova tříbrigádní Lotyšská střelecká divise, disponující množstvím podpůrných zbraní a bojově velice zkušená. Jednotky jsou reorganizovány - Západní front (severní část fronty) vedený M.Tuchačevským, tvoří 15. (A.Kork) a 16. (N.Sollogub) armáda, které disponují 66 tisíci bodáky a 4,4 tisíci šavlemi a Jihozápadní front vedený A.Jegorovem tvoří 12. (S.Meženinov) a 14. (J.Uborevič) armáda má ve stavu 13,5 tis. bodáků a 2,5 tis. šavlí. Proti nim stojící Vojsko polské má na severním válčišti 1. (S.Majewski), 4. (S.Szepticki), Rezervní armádu (K.Sosnkowski) a Operační skupinu (L.Skerski) o síle 60 tis. bodáků a 7 tis. šavlí. Na jižní částí fronty operuje 2. (A.Listowski), 3. (E.Rydza-Rydz/Rydz-Śmigły) a 6. (V.Iwaszkewicz) armáda o síle 30,5 tis. bodáků a 4,9 tis. šavlí. V Bělorusku jsou tedy síly vyrovnané, ale na Ukrajině mají Poláci (s atm. Petjurou - 15 tis.) asi čtyřnásobnou převahu.

Po neúspěšném prvním Tuchačevského severním útoku (14.5.), po příchodu S.Buďonného 1. jízdní armády (16 tis. šavlí a 6 obrněných vlaků) zahajuje 26.5. Jegorov ofenzívu na jižní frontě. Ta prorazí postavení polských a ukrajinských jednotek, pod hrozbou obklíčení je donutí k rychlému ústupu. 5.6. se Buďonného jezdci dostávají ke Kijevu, odrážejí několik polských protiútoků a 10.7. jej obsazují. Po krátkém odpočinku a dostižení pěchotou, v souvislosti s proražením polských pozic a rychlým postupem na severu (směr Minsk, Smolensk a Vilnius) pokračují v útoku na Lvov. Během jednoho a půl měsíce jednotky DRRA postupují o 600 km na západ a 23.7. je ve Smolensku vytvořena prozatímní polská revoluční vláda. Delegáti mezinárodní Kominterny na sjezdu v Petrohradu a Moskvě mezitím plánují převzetí moci v Polsku a revoluci v destabilizovaném Německu. Polská vláda zahajuje urychlená jednání s Dohodovými mocnostmi a Maďarskem (to dodává do Polska přes Rumunsko několik milionů nábojů a 30 tis.pušek) o další vojenské pomoci a v Minsku na jednáních polsko-sovětských delegací je ochotna akceptovat Curzonovu linii - ostatní sovětské tvrdé podmínky však nepřijímá. Na počátku srpna se Tuchačevského jednotky zastavují před řekou Vislou ke krátkému odpočinku, doplnění munice a reorganizaci a štáb začíná připravovat útok na polské hlavní město Varšavu. K Západnímu frontu je rozkazem velitele DRRA Kameněva převelena 1. jízdní armáda mající po obejití bažin u Polessie krýt mezeru na jeho levém boku, ale Buďonnyj na základě tlaku politického komisaře Jihozápadního frontu J.Stalina ignoruje rozkazy a pokračuje v operacích proti silně bráněnému Lvovu

.

Na 12.8.1920 je štábem Severozápadního frontu naplánováno překročení řeky Visly, obkličovací útok na Varšavu a následné její obsazení se západu. Na polské straně je k obraně připraveno okolo 120 tis. mužů podporovaných 500 děly, 1.800 kulomety, 70 letadly, několika desítkami tanků a OA ........................ a J.Kowalewského kryptografickou a odposlechovou skupinou s prolomenými kódy DRRA. K útoku na straně sovětské se chystá 110 tis. mužů, 600 děl, 2.500 kulometů ............................ a k rozkazům hluchá 1. jízdní armáda (16 tis. šavlí).

 

Pokračování příště .......

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

V bašte Smeru deti chorľavejú a starším sa cnie za socializmom

Baníci cítia krivdu, keď niekto kritizuje umelé dotovanie Hornonitrianskych baní vládou. Na ťažkú prácu nedajú dopustiť.

ŠPORT

Říha po odchode: Vedenie Slovana hokeju rozumie, pre klub robí všetko

Český tréner doplatil v klube na nevydarený začiatok sezóny.


Už ste čítali?