99. výročí bitvy u Zborova 1917

Autor: Luděk Kratochvíl | 16.8.2016 o 9:28 | Karma článku: 4,04 | Prečítané:  703x

Pane Masaryku, pro odvahu a statečnost Vašich mužů klaním se před Vámi jako mužik, až po pás - Vrchní hlavní velitel ruské armády gen.adj. A.A.Brusilov

Na konci jara 1917, v souladu s plány spojenců, měla provést Ruská imperiální armáda mohutnou ofenzivu pro odlehčení západní frontě. Situace tomu však nepřála, v Rusku probíhá únorová revoluce, která končí abdikací Imperátora Mikuláše II., vznikem Prozatímní vlády a celkovým rozkladem Ruské armády, ať už vlivem celkové únavy společnosti z války a chaosu ve společnosti, revoluční agitací a Kerenského nešťastným rozkazem "O demokratizaci armády". Ofenzíva musela být odložena, co do rozsahu zmenšena a stejně Vrchní hlavní velení horko-těžko hledalo spolehlivé jednotky pro její provedení. Z tohoto důvodu "dostaly šanci" i dosud opomíjené československé jednotky na Rusi, složené ze zajatců Rakousko-uherské armády české a slovenské národnosti a krajanu-dobrovolníků žijících v Rusku. Jednotky byly narychlo sloučeny do Československé střelecké brigády - 1. čs. střelecký pluk "Svatého Václava" (později přejmenován na "Mistra Jana Husa"), 2. čs. střelecký pluk "Jiřího z Poděbrad", a 3. čs. střelecký pluk "Jan Žižky z Trocnova". Původně měla být brigáda nasazena v prostoru hlavního úderu v Haliči (Tarnopol-Lvov), ale vzhledem k její nevybavenosti výzbrojí a výstrojí byla po intervenci jejího velitele plk. V.P.Trojanova nasazena v rámci 11. armády v prostoru jižně pod městem Zborov. Zde nahradila, k velké radosti velení XLIX. armádního sboru, kterému se pověsti o výkonech čs. jednotek již donesly, dva ruské revoluční propagandou rozložené a nedisciplinované pluky (13. a 22. finský střelecký pluk) a byla včleněna mezi 4. finskou divizi (na pravém křídle v kontaktu s 15. finským střeleckým plukem) a 6. finskou divizi (na levém křídle). Jejím úkolem bylo, po obsazení vrcholu 394 Mogila 4. divizí a s postupem 6. divize vyčištění prostoru mezi nimi a dobytí kóty 392. 

Čs. střelecká brigáda v počtu 3530 mužů, s nedostatkem vybavení (prakticky bez kulometů, ještě částečně se zimní výstrojí) se tak shodou okolností ocitla proti 6,5 km dlouhým !!! tříliniovým pozicím bráněným rakouskými pěšími pluky č.35 (Plzeň) a č.75 (Jindříchův Hradec), uherskými pluky - pěší č.86 (Subotnica) a č.6 (Budapešť) a německými zálohami v počtu okolo 5500 mužů. Nepřítel měl silnou dělostřeleckou podporu a dobře vytvořený zákopový systém (v pozici byl již více než rok).

V pondělí 2.7.1917 v 5:15 zahájilo, v oblasti slabé ruské dělostřelectvo, palbu na první nepřátelskou linii, na kterou začalo odpovídat dělostřelectvo Rakousko-uherské. Následný liniový útok 4. finské divize na opevněný a důležitý vrchol Mogila byl krvavě odražen. Čs. velení určilo pro útok taktiku rojovou ( úspěšně používané např. Stosstruppen nebo "českými Kornilovci") a po deváté hodině, bez ohledu na neúspěch sousedních jednotek, vyráží 6-12 členné skupiny vojáků 1. pluku, vedené granátníky do útoku. Tento útok strhává i jednotky 2. pluku. Čs. prvosledové jednotky dobývají po bojích muže proti muži první obrannou linii a ukořistěné "nedostatkové" kulomety otáčejí proti nepříteli. Do útoku se přidává i 3. pluk. Po tří hodinách tvrdých bojů muže proti muži je dobyta kóta 392 a její obranné linie a nadplánově i poslední obranná linie nepřítele a dělostřelecká postavení. Čs. brigáda se ale dostává, z důvodu neúspěchu křídelních jednotek do boční kulometné palby z nekrytého pravého křídla od Mogily. Tento problém se však nakonec podaří vyřešit 4. finské divizi, která motivována pro ni nepochopitelným čs. úspěchem a snad i poháněna studem z vlastního selhání se zvedá do bodákového útoku a těžce bráněnou Mogilu za pomoci čechoslováků z jihu a záloh 82. divize se severu ji okolo 14 hodiny dobývá.

Ruské velení je v šoku (podle hlášení balónového pozorovatele se dokonce objevovaly teorie o masové dezerci československých jednotek) - špatně vyzbrojení čechoslováci, mající sloužit jako druhosledová jednotka jsou v čele útoku, dobývají všechny dobře bráněné obranné pozice nepřítele do hloubky 5,5 km, zajímají 3300 důstojníků a mužů (při stavu 3500 mužů), ukořisťují 20 děl a značné množství kulometů a ostatního vojenského materiálu.  To vše za cenu 184 mrtvých, 11 nezvěstných a okolo 700 raněných. Všechny 3 pluky dostávají čest používat čestný název "pluk 18. června" (greg. kalendář) a bojová zástava 1. střeleckého pluku je dekorována Svatojiřskou stuhou. Tento úspěch (společně s úspěchem roty českých Kornilovových úderníků v sestavě 4. armády)  posiluje pozice dosud opomíjených československých jednotek a zajatců v Rusku (začínají vznikat nové střelecké pluky a dělostřelecké jednotky) a také se velice posiluje vyjednávací pozice T.G.Masaryka  a gen. R. Štefánika pro myšlenku samostatnosti budoucího Československa.

V celkově neúspěšné ofenzivě ale tento ojedinělý úspěch nebyl vojensky využit a bez použitelných záloh jsou ruské jednotky donuceny německo-rakousko-uherskou ofenzivou v průběhu července donuceny ke zmatenému ústupu, který v oblasti Tarnopole kryje jako zadní voj, v tvrdých bojích, Čs. střelecká brigáda. 

 

 Padnu-li, má zlatá mamičko, neplačte. Pomodlete se za mne a za nás všechny a buďte hrda, že Jste vychovala syna, který neváhal obětovat život pro blaho národa.

 

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Vedci sa naňho hnevajú, jeden zvláštny trik, ktorým opravil klímu

Zdá sa vám svet zlý? Skutočnú hĺbku cynizmu doby oceníte, až keď pochopíte, ako funguje veda.

EKONOMIKA

Fico sa chváli ekonomickými výsledkami. Oprávnene?

Prvého mája zverejníme súbor opatrení pre pracujúcich, tvrdí premiér.


Už ste čítali?