Cesta k Cušimské katastrofě ...... 2. díl

Autor: Luděk Kratochvíl | 31.7.2016 o 14:27 | (upravené 1.8.2016 o 13:28) Karma článku: 3,63 | Prečítané:  738x

Pokud Tě z milosti Boží zase uvidím, povím Ti o neuvěřitelných věcech, které se vymykají vší představivosti .... z dopisu ruského důstojníka manželce

Datumy jsou uváděny dle Juliánského kalendáře (pro převod do nyní užívaného připočtěte +13 dní)

Předchozí díl

15. října 1904 vyplouvá po osobní návštěvě Mikuláše II. z přístavu Libava 30 válečných a 10 podpůrných plavidel II. tichomořské eskadry, pod velením viceadmirála Rožestvenského. Čeká je cesta dlouhá více než 33 tisíc kilometrů, s nouzově zabezpečenou logistikou, pří které mají spotřebovat mimo jiné i více než půl milionu tun uhlí. Jelikož Rusko nevlastnilo po předpokládané trase zásobovací stanice, muselo se spolehnout na své spojence nebo země, které jej podporovaly. O zmíněné množství uhlí se mělo postarat 60 uhelných lodí německé společnosti Hamburg-Amerika, potraviny a zásoby se měly řešit ruskými loděmi a nákupem po cestě. Nesourodá skupina lodí s posádkami nevalné kvality (sesbíranými, kde se dalo) se měla secvičit při plavbě, bohužel se ale zapomnělo na dostatečné zásoby cvičných granátů. Jelikož rusko-japonská válka byla dobře mediálně pokryta a plavba eskadry plnila přední stránky světových deníků, japonská výzvědná služba měla velice jednoduchou situaci a věděla prakticky o "každém šplouchnutí".

V noci na 22. října se odehrál "Hullský incident", který ještě zhoršil již tak napjaté anglicko-ruské vztahy. Pod vlivem "japoncománie" a přehnaného strachu z torpédovek (fámy o japonských léčkách), při spatření britských rybářských trawlerů na ně ruská plavidla zahájila palbu. Tentokrát nevycvičenost dělových obsluh rusům paradoxně pomohla - vzhledem k počtu vypálených granátů je zázrak, že byla potopena pouze jedna rybářská loď a zabiti dva britští námořníci. Britská válečná flotila zvedla páru a sledovala vystresovanou ruskou eskadru až ke španělským vodám, diplomatické depeše, obvinění a protiobvinění stíhaly jedna druhou. Na přelomu října a listopadu doplnila II. tichomořská eskadra zásoby a "zauhlila bunkry" v Tangeru, na rozloučenou při odplutí jedna z lodí kotvou přerušila telegrafní kabel pro spojení s Evropou, větší lodě pokračovaly kolem Afriky a menší Suezským průplavem. Jelikož uhlí bylo uloženo i na palubách, plavidla byla přetížena, stroje trpěly nadměrným opotřebením a pro posádky panovaly v rovníkovém vedru pekelné podmínky.

Během zastávky na Madagaskaru eskadra provedla omezené cvičné střelby (zásobovací parník Irtyš místo cvičné munice dovezl zimní boty a kabáty), po kterých se viceadmirál Rožestvenskij (jeden z nejlepších dělostřeleckých důstojníků v ruském loďstvu) zavřel na tři dny do své kajuty. Po vypálení několika desítek granátů se podařil jediný zásah - do lodi táhnoucí vlečný terč. Z Ruska za nimi  vyplouvá Něbogatovova eskadra starých pobřežních bitevníků a křižníků a i když se zdálo, že naštěstí pro ni už nemá šanci II. tichomořskou dohonit a "posílit", se jí to nakonec u Indočíny podaří.

Situace na pozemních bojištích se zatím vyvíjela ve znamení ruských porážek, ruský říjnový útok u řeky Ša-Ho skončil neúspěchem, japonským protiútokem, následným ruským ústupem a obě strany se na zimu zakopaly. 2. ledna 1905 kapituloval Port Artur, kde ale díky nekompromisní a houževnaté obraně ruské armády a pěších námořníků japonská strana přišla o 110 tisíc mužů (rusové o 22 tisíc + 15 tisíc zajatých). Na únor naplánoval gen. Kuropatkin (nyní již plynule zásobovaný mužstvem a výzbrojí) u města Mukden rozhodující bitvu. Jelikož stejný nápad mělo i japonské velení (gen. Ojama) (i s posilami, původně obléhajícími Port Artur - gen. Nogi), rozpoutala se u zmíněného města téměř třítýdenní bitva, která se stala největší v dosavadních novodobých dějinách. Na ruské straně se do ní zapojilo 330 tisíc mužů, 1266 děl a 60 kulometů, na japonské 270 tisíc mužů, 1062 děl a 200 kulometů. K prvním bojům došlo 19. února, Kuropatkin znovu neobratně přesouval zálohy (k hlavnímu úderu určil pouze 25% svých jednotek) a japonský útok ze 24. mu rozbil původní plány, musel začít improvizovat a po dobu bitvy pouze zmateně přesouval jednotky na nejvíce ohrožené úseky. 10. března začal chaotický ústup, většina jezdectva majícího krýt ústup pěchoty se "vypařila" jako první, který skončil až v Cepikajských opevněných postaveních. Kuropatkin je odvolán. Zásoby a trény se ale stáhnout podařilo. Na Mukdenském nádraží došlo k zajímavému incidentu (dva kozáčtí velitelé divizí - A.V.Samsonov a P.K.von Rennenkampf si dali lidově řečeno "po hubě"), který v budoucnosti částečně pomohl k německému vítězství ve Východním Prusku v roce 1914.

16. března vyplouvá II. tichomořská eskadra z Madagaskaru a Malackým průlivem se vydává k Indočíně, kam doráží 9. května. Po pádu Port Arturu má nyní několik možností - vrátit se na Baltské moře, probít se do Vladivostoku nebo obsadit některý čínský přístav a vézt odtud odtud operace proti japonské lodní dopravě a Spojenému loďstvu. Jelikož by se ústup rovnal porážce ve válce a obsazení čínského přístavu narušením prozatímní čínské neutrality, je rozhodnuto o plavbě do Vladivostoku kolem Japonských ostrovů, kde si eskadra vynutí generální bitvu. Pokud se zdaří alespoň "remíza", bude to mít zásadní vliv na operace na pevnině - ruské jednotky i po porážkách mají dostatečnou sílu a jsou pravidelně zásobovány nevysychajícím proudem jednotek a zásob, zatímco vítězícím japonským jednotkám na asijské pevnině chybí, mimo morálky, v podstatě všechno.

14. května ráno vplouvá II. tichomořská eskadra, po cestě která nemá v dějinách obdoby, do Cušimského průlivu a dobře informované japonské spojené loďstvo vyplouvá z přístavu Mosampho.

 

Pokračování příště ........

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

SVET

Minúta po minúte: Výbuch na koncerte v Manchestri neprežilo 22 ľudí

Polícia potvrdila, že vo vstupnej hale sa odpálil samovražedný atentátnik.

KOMENTÁRE

Teror siahol na deti

Útok na štadión plný mladých ľudí jasne naznačuje, že pre teroristov neexistujú hranice.

ŠPORT

Cígera odmietli aj Višňovský, Handzuš, Országh a Bača

To, že hráči z NHL neprišli na šampionát, berie ako podraz.


Už ste čítali?