Je nová, demokratičtější, pokroková, moc se nedodržuje, ale pro aparátčíky na různých stupních znamená určité ohrožení jejich moci. Na to je však mocenský státní systém připraven, již na přelomu let 1935-1936, pod záminkou vraždy S.M. Kirova, se rozbíhají čistky, které mají za úkol odstranit ze všech složek společnosti trockisky, kulaky, zbytek kapitalistické třídy a jiné kontrarevoluční živly, které by mohly brzdit pochod národů SSSR za lepšími zítřky.
Průběh čistek
Počátek na přelomu let 1935-36 je celkem nenápadný, probíhá reforma a nahrazování kádrů v policii, prokuratuře a NKVD, ať jsou tyto složky připraveny na úkoly, které mají plnit v následujícím zhruba roce a půl a jsou nastaveny mechanizmy pro efektivní provedení čistek.
Můžeme je rozdělit zhruba do 4 etap
10/1936-02/1937 - dokončení restruktualizace NKVD, vyčištění nepohodlných elit strany, administrativy a armády (starých osobních/politických nepřátel vládnoucí elity)
03/1937-06/1937 - zásah proti "dvojitým agentům" a příprava na čištění středních a nižších vrstev všech sfér společnosti
07/1937-10/1938 - plošný zásah a likvidace protisocialistických živlů ve všech vrstvách a sférách společnosti
11/1938-3/1939 - tkzv. Beriovo tání,přechod NKVD a prokuratury do normálního režimu, ukončení čistek a propuštění a rehabilitování části obětí
Pro jednotlivé oblasti SSSR byly tabulkově určeny plánované počty (v kategoriích I. - poprava a kat. II. - 5-25 let vězení nebo pracovních táborů) protisocialistických živlů, které bylo třeba odstranit. Plán se nemusel splnit, ale v případě nutnosti jeho překročení bylo nutno žádat schválení Ústředního výboru a J.V.Stalina. Za organizaci byl v počátcích odpovědný náčelník NKVD G.G.Jagoda, ale pro neefektivitu a chyby v procesu s G.J.Zinověvem a L.B.Kameněvem byl vystřídán na své funkci v září 1936 N.I.Ježovem (Jagoda byl přeložen na místo Lidového komisaře pošt a telekomunikace a 15.03.1938 popraven). Základním prováděcím aparátem čistek byla zpočátku Prokuratura - jelikož ale tento systém vyžadoval soud, byl nahrazen tkzv. Trojkami (příslušník NKVD, oblastní prokurátor a oblastní tajemník strany), což tento brutální proces časově zefektivnilo.
Tento proces likvidace protisocialistických živlů se ale na počátku roku 1937 začíná vymykat svým tvůrcům z rukou - oblastní výbory a Trojky neustále žádají o zvyšování plánu a začíná sloužit obyvatelstvu k vyřizování osobních účtů a mindráků (chci jeho ženu/byt/pozici, tak ho udám). Když tato situace začíná nabírat extrémních poloh (překročení plánovaných počtů o více jak 100%), dochází na podzim 1938 na rozkaz J.V.Stalina k zastavení čistek a částečné (velmi malé) rehabilitaci.
Celkem bylo čistkami ve všeobjímajícím strachu celé společnosti v letech 1936-1938 v SSSR zasaženo okolo 1,5 milionů osob a z nich bylo asi 680 tisíc popraveno.
Čistky v DRRA
Velká část veřejnosti má neustále v hlavách tvrzení, že "Stalin povraždil před válkou polovinu důstojnického sboru". Tato fikce však vznikla s nástupem N.S.Chruščova a likvidací Stalinova kultu všemi prostředky (Stalin může za všechno). Pokud se však podíváme na bližší čísla, zjistíme že armáda utrpěla zhruba stejně jako ostatní složky společnosti.
V roce 1936 byl stav kádrů DRRA okolo 170 tisíc důstojníků a přirozený/vynucený odchod (konec služby, zranění, nemoci, úmrtí, krim.činy) před čistkami (1934-1936) byl okolo 5-8 tisíc důstojníků (3-5%). V letech čistek se tento počet zvýšil na 1937- 13 tisíc, 1938 - 10 tisíc a 1939 - 14 tisíc (celkem 37 tisíc) a z toho bylo asi 20 tisíc propuštěno/odsouzeno/popraveno z politických důvodů a okolo 5 tisíc propuštěných bylo v letech 1939-40 přijato zpět. Paradoxně stav důstojnických kádrů vzrostl v letech 1936 až 1940 z 170 tisíc na 270 tisíc.
Fikce o vyvraždění důstojnického sboru byla podporována také stupněm postižením vyššího (a tím i viditelnějšího) komnačstavu, který byl (tak jako vyšší vrstvy politické a administrativní sféry) postižen nejvíce, ať už popravami nebo propuštěním ze služby. 3 z 5 maršálů, 14 ze 16 armádních velitelů 1. a 2. stupně, 15 ze 16 armádních politruků, 5 z 6 admirálů a 58 z 62 sborových velitelů. Nebudu spekulovat o jejich možných vojenských, technických a strategických přínosech pro ovlivnění situace v druhé polovině roku 1941, obrázek ať si udělá každý sám ....